E-volby snadno a rychle?

Praha - Piráti se snaží o co nejširší digitalizaci různých agend státu. Vláda se „ohání“ digitalizací prakticky ve všech oblastech. Proč tedy nepřikročí k elektronizaci voleb? Protože tomu stojí v cestě stávající legislativa. Přečtěte si názorový článek jednatele NEWPS.CZ, Martina Řehořka.


Nic jiného než legislativa v zavedení e-voleb nebrání. Stát má již dnes minimálně tři instrumenty, pomocí kterých by je mohl řešit:

  1. a) občanský průkaz s elektronickým čipem (eOP)
  2. b) datové schránky
  3. c) Portál občana

Celá problematika e-voleb se točí okolo identity voliče. Jak zabezpečit, aby nemohlo dojít k záměně, či zneužití identity voliče?

 

Jak volíme dnes

Pro lepší představu bude dobré si projít, jak je proces voleb a ověření identity voliče zajištěn dnes. Volební komise dostane k dispozici seznam voličů. Ten získává už několik let elektronicky prostřednictvím agendy CzechPOINT@office. Oprávněná osoba obce či městské části se do tohoto systému přihlásí, otevře si formulář agendy Seznam voličů, vyplní potřebné údaje a systém mu zašle do datové schránky obce (městské části) požadovaný seznam voličů. Podotýkám, že se jedná o aktuální seznam voličů, který je sestaven z dat (referenčních údajů) základních registrů, zejména Registru obyvatel (ROB) a Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).

Volební komise má dále k dispozici seznam vydaných volebních průkazů, které daná obec (městská část) vystavila svým občanům, a u kterých lze tedy předpokládat, že se k volbám v daném volebním obvodu nedostaví.

Při volbách pak dochází k identifikaci voliče na základě občanského průkazu. Po ověření totožnosti provede člen volební komise záznam do seznamu voličů (listinného seznamu voličů) tak, že si u jména voliče zaškrtne jeho účast. Volič pak obdrží obálku a odebere se i s hlasovacími lístky za plentu, kde vybere patřičný hlasovací lístek, vloží jej do obálky a následně vhodí do volební urny. Tím hlasování z pohledu voliče končí. Následuje pak poměrně náročný proces kontroly platnosti hlasů, jejich sčítání a následného předávání výsledků až do centrály Českého statistického úřadu (ČSÚ). Připomeňme si, že hlasování je tajné.

 

Jak bychom mohli volit v blízké budoucnosti

K zavedení e-voleb by bylo účelné využít nástroje, které již v ČR máme, tedy Portál občana, eOP a ISDS (Informační systém datových schránek).

Portál občana by mohl sloužit k distribuci volebních formulářů, eOP představuje možnost autentizace voliče. Volič byl totiž již při vydání průkazu identifikován úředníkem. Nevýhodou je dosud malá rozšířenost eOP s aktivovanou službou autentizace. Lze však předpokládat, že počet držitelů eOP se bude postupně zvyšovat.

Druhou možnost autentizace voliče představuje ISDS, tedy účet občana v systému datových schránek. Také zde platí, že držitel datové schránky fyzické osoby byl již jednou identifikován úředníkem (pracovníkem kontaktního místa veřejné správy) při podání žádosti o zřízení datové schránky. Držitel datové schránky vystupuje prostřednictvím tohoto nástroje vůči státu a není nutná jeho další následná identifikace.

Ani držitelů datových schránek fyzické osoby není mnoho, existuje však možnost, jak lze jejich počty snadno skokově navýšit. K tomu je potřeba pouze dát oprávněným osobám právnických osob (tzn. statutárním zástupcům firem) v systému datových schránek po jejich přihlášení do nabídky „žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby“. Statutáři již totiž byli ztotožněni při zřízení datových schránek právnických osob, při jejich používání vůči registru obyvatel a registru osob a mnozí z nich navíc také na kontaktním místě veřejné správy při podání žádosti o zneplatnění přístupových údajů a vystavení nových, který musí absolvovat každý uživatel, zapomene-li svoje heslo.

A jak by tedy e-volby s využitím zmíněných nástrojů mohly probíhat? Volič se přihlásí do Portálu občana (použije buď eOP nebo účet z ISDS) a otevře si volební formulář. Systém ví, kdo k němu přistupuje, proto bude schopen nabídnout hlasovací lístky příslušného volebního obvodu. Volič si vybere (např. křížkem u jména svého kandidáta), svoji volbu potvrdí a formulář, resp. data ve formátu datové věty systém datových schránek doručí do datové schránky ČSÚ. Zde bude využita tzv. další datová schránka orgánu veřejné moci, tedy ČSÚ, plnící roli pouze pro e-volby a zajišťující třeba i anonymizaci voliče.

Souběžně s odesláním volebního lístku může dojít na pozadí v základních registrech k vyznačení, že daný volič již uplatnil svoje volební právo, aby nemohlo dojít ke zneužití a volič by volil třeba vícekrát.

Je třeba dodat, že uvedený návrh je pouze úvahou autora, od té by však nemuselo být daleko k realizaci.

 

Volební kiosky

Další, byť pro občana už méně pohodlnou možností realizace e-voleb je zavedení volebních kiosků. Ty už používají např. voliči v USA. Volič se v takovém případě musí dostavit do volební místnosti, ale dále už po prokázání totožnosti hlasuje elektronicky. Nepoužívají se tedy hlasovací lístky. Volič si pouze z nabídky volebního kiosku zvolí, komu chce dát svůj hlas, a stiskem klávesy svoji volbu potvrdí.

Tento způsob volby tak není moc přínosný samotným voličům, státu však ano. Eliminoval by zbytečné chyby, které nastávají jak při tisku a distribuci volebních lístků, tak při volbách samotných (např. zneplatnění hlasu chybným způsobem hlasování, nebo nesprávným využitím volební obálky). Stát by nemusel řešit sčítání hlasu v jednotlivých volebních obvodech a jejich předávání do volebních okrsků, odkud stejně putují do ústředí na ČSÚ. Hlas by byl zpracován dále již jenom elektronicky.

Také tato varianta by mohla využít již stávající systémy českého eGovernmentu. Volič by se mohl autentizovat na kiosku prostřednictvím eOP nebo účtem své datové schránky. Na pozadí by opět docházelo ke kontrole, zda volič již náhodou nevolil někde jinde, resp. docházelo by k označení na úrovni základních registrů, že již využil svého volebního práva.

Kiosky by přitom samozřejmě nemusely sloužit pouze pro e-volby. Jde v podstatě o počítače připojené do internetu, ke kterým může být připojena řada periferií (čtečky čipových karet, skenery 2D nebo QR kódu, tiskárny, platební terminály apod.). Po volbách by tedy kiosky mohly sloužit třeba jako informační a kontaktní místa veřejné správy, což by nakonec mohlo vést ke zrychlení řady procesů a k úsporám mzdových nákladů.

 

Ing. Martin Řehořek
jednatel NEWPS.CZ

 

 

Zpět na výpis novinek

NEWPS.CZ
Máte dotaz?
Zavolejte nám!

Naše webová stránka používá cookies

Data o tom, co vás na našem webu zajímá, sdílíme s našimi partnery pro sociální média, inzerci a analýzy.
Partneři tyto údaje mohou použít s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.

OK

Druhy cookies

1. Nutné cookies pomáhají základním funkcím této stránky, jako je navigace stránky a přístup k zabezpečeným sekcím webové stránky. Webová stránka nemůže správně fungovat bez těchto cookies.

2. Preferenční cookies umožňují, aby si webová stránka zapamatovala vaše preference. Je to například preferovaný jazyk nebo region, kde se nacházíte.

3. Statistické cookies nám pomáhají porozumět tomu, jak návštěvníci používají webové stránky. Statistické cookies anonymně sbírají informace.

4. Marketingové cookies používáme pro sledování návštěvníků na našich stránkách. Záměrem je zobrazit vám reklamu, která je pro vás relevantní a neobtěžuje vás.

5. Neklasifikované cookies máme v procesu klasifikování společně s poskytovateli jednotlivých cookies.

Co jsou cookies?

Cookies jsou malé textové soubory, které mohou být používány webovými stránkami, aby učinily uživatelský zážitek více efektivní.

Podle zákona můžeme ukládat cookies na vašem zařízení, pokud jsou nezbytně nutné pro provoz této stránky. Pro všechny ostatní typy cookies potřebujeme vaše povolení.

Tato stránka používá různé typy cookies. Některé cookies jsou umístěny službami třetích stran, které se objevují na našich stránkách.