Co přináší soutěže o nejnižší cenu? Vápno místo Michelangela

Často přesně vědí, kolik „ajťáků“ poptávají, ale už nemají tak docela jasno v tom, na co vlastně. Zadávání veřejných zakázek v IT má podobných problémů více, píše jednatel NEWPS.CZ Martin Řehořek.

Stalo se populárním říkat, že státní IT zakázky jsou neprůhledné a předražené. V některých případech je to smutná pravda, v jiných naopak stát nakupuje velmi levně. Zvlášť vezme-li se v potaz, co vše daný systém umí a jaký průšvih by nastal, pokud by přestal fungovat. Ale protože je jednodušší paušalizovat, lze i z úst politiků zaslechnout větu o „zlodějích z IT“.

Zlaté pravidlo přitom říká, že nejlepší je začít u sebe, v tomto případě u toho, jak stát IT služby pořizuje. Když se podíváte do zákona o zadávání veřejných zakázek a srovnáte si jeho vývoj, narazíte na úplně jiný obor, jemuž se tato norma přizpůsobovala, a to je stavebnictví. Takže jako zástupce IT firmy čtete zadávací dokumentaci k zakázce a jen kroutíte hlavou: jak po mě někdo tohle může chtít, já přece nepřesouvám tisíce kubíků zeminy.

Další problém je, že veřejná správa nemá dostatek kvalitních lidí, kteří by IT zakázky připravili. Takže sice dovedou absurdně přesně rozepsat poptávanou službu na 120 dní práce projektového manažera, 600 dní práce vývojářů a tak dále, ale ze specifikace není příliš jasné, co mají tito lidé vytvořit.

Základní potíž, kterou nevyřešila ani jedna novela zákona o zadávání veřejných zakázek, je však hlavní hodnotící kritérium ve veřejných soutěžích. Podle platných paragrafů je jim ekonomická výhodnost nabídky, což si bohužel každý zadavatel přeloží jako nejnižší cenu.

V kombinaci s často nejasným zadáním to nemůže skončit jinak než nezdarem. Jako když před několika lety nejmenovaný úřad vypsal soutěž na dodávku informačního systému s tím, že vyhrává nejlevnější nabídka. Vítězná firma s nejnižší nabídkou prodělávala, ještě něž dokončila vývoj, takže ze zakázky odstoupila. Nakonec musel úřad původní systém narychlo upravit, aby byl vůbec schopen zajistit svůj vlastní provoz.

Vlastně si stačí položit jednoduchou otázku: jak by asi dnes vypadala Sixtinská kaple, kdyby ji tehdejší papež nechal vymalovat za nejnižší cenu? Pravděpodobně by byla vybílená vápnem.

Ing. Martin Řehořek
jednatel
NEWPS.CZ

Najdete nás i na LinkedIN nebo Facebooku.